Vznik parurézy

Jak paruréza vlastně vzniká?

U řady lidí se zdá, že téměř z ničeho. Na počátek svých problémů si nepamatují a nevědí, jaká okolnost to vše vlastně nastartovala. Někteří si ale na svoji první nepříjemnou zkušenost, nebo množství zážitků, které zřejmě urychlují nástup tohoto problému, vzpomenou.

Může to být pro ně například situace, kdy se nemohli vymočit před zdravotní sestrou při lékařském vyšetření. Jedinec pak začne tento problém zveličovat a bojí se, že příště také selže.

Takováto úzkost bývá klíčovým rysem sociálních fóbií. Dále se rozvíjí a je spojena s močením v přítomnosti jiných osob. Jedinec vstupuje na veřejnou toaletu se zvýšenou aktivitou sympatického nervového systému, který vytváří určitou hladinu úzkosti, a která neumožňuje se normálně vymočit. Každá snaha řídít močení selhává, což dále zvyšuje úzkost vlivem sympatiku a v určité situaci snižuje šanci na vymočení. V mnoha případech si z tohoto člověk vyvodí obecné závěry. Začne se vyhýbat všem veřejným toaletám za účelem omezit selhání a vyhnout se nepříjemnému pocitu. Zjišťuje, že jediná bezpečná toaleta je pouze u něho doma.