Technika zadržení dechu

O metodě CO2 (zadržení dechu) a možnostech využití při léčbě parurézy, jsme už na stránkách psali(odkaz na článek). Několik z nás CO2 vyzkoušelo, ale bez většího úspěchu. Z jakého důvodu to bylo? Je možné techniku provádět špatně? Jakým způsobem tedy mám postupovat, aby vše správně zafungovalo? Funguje metoda u každého a za všech okolností? Odpovědi se dozvíte v následujícím článku.

V rychlosti připomeňme, že základem metody je zadržení dechu za účelem zvýšení koncentrace CO2 v těle, který má následně vyvolat uvolnění svalů močové trubice a umožnit paruretikovi močit za jakékoliv situace.

Rozsáhlou diskuzi na téma CO2 naleznete na IPA paruretickém fóru (největší americké fórum o paruréze) a to pod názvem BH – holding breath (zkratku BH používáme pro tuto techniku dále v článku). Následující informace jsou proto čerpány ze zkušeností zdejších uživatelů a především od uživatele Dominica, který se metodou nejvíce zabývá. Nejedná se přímo o překlady, vyzdvihneme pouze důležité věci. V článku naleznete také mé postřehy, jelikož BH zcela ovládám.

Tak tedy rovnou k věci:
Pokud se chcete BH naučit, musíte si uvědomit, že to nebude otázka jednoho či dvou dnů. Zezačátku se musíte technice intenzivně věnovat, trénovat a zkoušet i experimentovat. Někomu se úspěchy dostaví poměrně rychle, ale řadě to může trvat třeba i měsíce. Avšak mějte na paměti, že pokud techniku ovládnete, budete močit naprosto kdekoliv, což za počáteční úsilí určitě stojí.
Praktikování metody BH popíšeme v několika krocích. Skládá se především z uvolnění svalového napětí, zadržení dechu a uklidnění vaší mysli. Pokud se metodu učíte, dělejte to v klidu na toaletě u sebe doma.

1) Relaxace před zadržením dechu
Nejdříve se zaměřte na relaxaci těla a to ještě před tím, než začnete zadržovat dech. Ujistěte se, že se cítíte pohodlně. To znamená, že dýcháte naprosto normálně, máte normální srdeční puls, nejste psychicky rozrušeni. Klidně si dejte pár minut na zrelaxování. Vaše tělo by nemělo být v napětí, uvolněte svaly, klidně nadechujte a vydechujte, dokud se nebudete cítit připraveni. Zrychlenému dýchání se vyvarujte, je to naprosto zbytečné a potenciálně nebezpečné. Úvodní relaxace je klíčem k lepšímu a rychlejšímu ovládnutí této techniky.

2) Poslední nádech a zadržení dechu
Naposledy se nadechněte (jako při normálním dýchání, ne víc). Vydechněte trošku vzduchu a zadržte dech. Pokud vydechnete příliš, můžete tím techniku zkrátit, ale zato je její provedení těžší. Z tohoto důvodu to jako nováčci nezkoušejte. Pokuste se jednoduše najít takový rovnovážný stav (množství vzduchu v plicích), aby vaše břišní a hrudní svaly nebyly v napětí a zůstaly relaxované. Pokud se nadechnete nebo vydechnete příliš, ucítíte napětí těchto svalů. Pro lepší kontrolu položte ruku na své břicho. Vyzkoušejte si to!

3) Kontrola relaxovaných svalů během zadržení dechu
Jakmile naleznete rovnovážný stav/tlak v plicích, zadržíte dech. Nedělejte nic jiného. Například, když zadržujete dech pod vodou, máte tendenci vyvíjet tlak ve vašich plicích pomocí kontrakce břišních svalů. To je přesně to, čemu se musíte vyhnout. Pohlídejte si tedy, že nekontrahujete žádné svaly, a to především v horní části trupu. Je normální, že vaše břicho a plíce v malinkaté kontrakci čas od času budou, ale nesmíte se na tom vědomě příliš podílet a samotnou kontrakci zesilovat. Nenaklánějte se, stůjte stále vzpřímeně. Zůstat relaxovaný bude čím dál těžší, budete cítit nepříjemný pocit v plicích. Může vám pomoci polykání, ale pozor abyste se náhodou nenadechli či nevydechli. V této chvíli čekáte na správnou koncentraci CO2 v těle, která vám následně pomůže uvolnit svěrače močové trubice.
Zjednodušeně: máte zadržený dech, jste fyzicky zrelaxovaní, stojíte rovně a popřípadě se snažíte odvést svoji pozornost na něco jiného, třeba na mouchu na zdi. Nic jiného neděláte.

4) Lapání po dechu
Pomalu se dostanete ke zlomovému okamžiku, kritické koncentraci CO2, kdy to začne být opravdu těžké. Objeví se u vás tzv. „lapání po dechu“. Od tohoto okamžiku potřebujete vydržet minimálně ještě 10 sekund. Stále kontrolujte, že máte relaxovány hrudní a břišní svaly! Jakmile dosáhnete potřebné koncentrace CO2 a jste dostatečně relaxovaní, začne povolovat svěrač močové trubice. Ucítíte, jak vám moč pomalu stéká směrem do močové trubice a začnete pozvolna močit. Dech mějte zadržený do té doby, dokud nemáte plný proud. Tato fáze tzv. „lapání po dechu“ je opravdu ta nejtěžší a klíčová v celé technice. Je to chvíle, kdy tělo říká, že se potřebujete rychle nadechnout a vy se snažíte být v pohodě a relaxovaní. Pokud v této chvíli uděláte všechno dobře, vyhráli jste a metoda bude fungovat. Chce to hodně praxe, zkoušet to a vnímat změny pocitů v pánvi. Pokud děláte BH po několikáté, na nepříjemný pocit si zvyknete a více vás nebude obtěžovat.

5) Zakončení
Jakmile máte plný proud, zvolna se nadechněte a začněte normálně dýchat. Proud by měl zůstat stejně silný. Pokud provedete vše správně, neměli byste se cítit téměř udýchaně. Pokud se dostanete k tomuto bodu, tak vám gratuluji. Ovládli jste celou techniku a můžete slavit.

Jakým způsobem se začít učit techniku BH?
Ze zkušeností lidí, kteří tuto metodu využívají, je nejlepší začít se učit techniku v méně obtížném prostředí. Takže například v klidu u vás doma. Zkoušejte to při malém až středním nutkání na močení, je to z toho důvodu, že musíte vynaložit určité úsilí, abyste se vymočili (abyste mohli dopad BH na močení skutečně posoudit). Je nutné trénovat několikrát denně. Nesoustředit se přímo na délku zadržení dechu, ale spíše na pocit „lapání po dechu“. Jak jsem již psal, to je ten klíčový moment, kdy se musíte naučit zůstat maximálně relaxovaní. Pokud se potřebujete před tímto okamžikem nadechnout, nebo se vám nedaří být dostatečně relaxovaní, trénink nachvilku ukončete a zkuste to za okamžik. Bude to pravděpodobně dost unavující, takže 2 až 3 pokusy bohatě stačí. Až se vám povede první pokus, je dobré techniku pomalu zkoušet ve stále obtížnějších situacích a s větším nutkáním na močení. Takže nejdříve u sebe doma, pak několikrát v kabince a nakonec u pisoárů. Překvapením pro vás bude, že metoda v jakékoliv obtížné situaci nikdy neselže.

Jak lze BH techniku dělat špatně? Čeho se vyvarovat?
Když zadržujete dech, musíte si stále hlídat, že máte svaly relaxované, nesnažíte se násilně nadechnout nebo vydechnout. Pokud uděláte opak, vyvinete tlak na svoje plíce, zatnete svaly, fungování BH zabráníte. Je to pravděpodobně nejčastější chyba těch, kterým se BH stále nedaří. Zkoušel jsem to na sobě, a i když čas zadržení dechu zdvojnásobím, močit se mi nepodaří. Velmi dobré video, které na tuto skutečnost upozorňuje, naleznete zde: http://www.youtube.com/watch?v=0KWRPBP_3F0 a také zde: http://www.youtube.com/watch?v=q4iSII9S_1w . Pokud angličtině nerozumíte, překlady videií naleznete zde.

Zajímavá je skutečnost, že můžete udělat všechno správně, ale pokud v klíčové fázi "lapání po dechu" vyvinete tlak na plíce zatínáním svalů, metoda selže. Zatínáním svalů pravděpodobně pocit lapání po dechu ulehčíte, ale výsledek se nedostaví. Nezaměřujte také svou pozornost na zadržení dechu, bývá to pak těžší. Pokuste se tedy odvést pozornost jakýmkoliv způsobem. Já si třeba v této chvíli začnu plánovat, co budu dělat večer, jak si dnes časově rozvrhnu práci atd.

Trénujte především to, co vám dělá největší potíže. Čili pokud nedovedete zadržet dech na dostatečně dlouhou dobu, udělejte si řadu cvičení, které vám pomohou situaci zvládat. Můžete si například dosažené časy psát do zápisníku. To stejné platí i pro relaxaci.

Dále je třeba se vyvarovat hyperventilaci (zrychlené dýchání) za účelem delšího zadržení dechu. Při ní vydechujete zbytečně příliš mnoho CO2, které potřebujete. Zadržení dechu bude o hodně delší a těžší.
Hypoventilace není také účelná. Nikdy si nepřipevňujte nebo nenasazujte sáček přes hlavu, jednak se můžete udusit a jednak by to technice nijak neprospělo. Pokud chcete zkrátit celkový BH čas, dýchejte velmi povrchově (zkrátíte ale pouze tu lehčí část BH, fáze "lapání po dechu" se to nedotkne)

BH není nebezpečné. Dokonce i kdybyste omdleli, opět začnete rychle samovolně dýchat a to ještě dřív, než upadnete na podlahu. Pokud ale děláte metodu správně, nikdy se vám to nestane.
Pokud BH ovládnete, bude to mít příznivý vliv na vaše sekundární znaky parurézy. Začnete chodit opět do společnosti a přestanete se vyhýbat toaletám. Stále sice budete pociťovat parurézu, ale budete mít vždy v rukávu techniku, která vám umožní močit kdekoliv a kdykoliv. Možná se i více otevřete a řeknete o paruréze přátelům či rodině.
Jakmile vám BH bude fungovat, můžete začít experimentovat. Zadržujte například dech 10-20sekund před tím než dorazíte k pisoáru, nebo třeba vydechnete více vzduchu. Je to už na vás.

Může fungovat metoda u každého?
Myslím si, že spousta paruretiků, kteří BH s neúspěchem zkoušeli, prováděli techniku špatně. Sám jsem toho příkladem. Trvalo mi půl roku, než jsem to pochopil a zadařilo se. Nevidím mnoho důvodů, proč by úspěšnost měla být tak malá. Všichni jsme anatomicky podobně vybaveni a účinky CO2 by tedy měly být téměř stejné.
Tvrdí zastánci techniky jsou názoru, že za neúspěchem hledejte vždy pouze špatné provedení a nedostatečný trénink BH, protože metoda musí prostě fungovat u každého! Z tohoto důvodu každému, než BH definitivně odsoudí (jako jsem to udělal prvně já, při pár nezdarech), doporučuji, zkoušet techniku minimálně dva týdny každý den. Pokud vám totiž BH zafunguje, bude to pro vás opravdový pokrok a pozitivní důsledky na váš život si sami jistě domyslíte. Nám se sice sníží návštěvnost stránek, bude méně příspěvků na fóru, ale budeme šťastní, že se vám malé vítězství podařilo.

Pokud máte jakékoliv dotazy, můžete kontaktovat mě a nebo Dominica(anglicky na IPA fóru) do pošty, rádi na ně odpovíme.

Názory na BH techniku: Naleznete zde ve článku 

Zdroj: Breath hold instruction - Dominic IPA forum

Diskuze: Téma BH na foru stydlivymechyr.cz

Videa a překlady: Zde

Autor článku: Honza