Urologické vyšetření

Jak již tu bylo zmíněno několikrát, pokud se domníváte, že trpíte parurézou, může se jednat pouze o sekundární znak. Správně byste měli navštívit urologa, aby vyloučil některá možná onemocnění vylučovací soustavy.

Před tím než vkročíte do ordinace, si dobře promyslete, jakým způsobem svůj problém odborníkovi sdělíte. Zamyslete se také, jestli nemáte ještě nějaké jiné problémy nepsychického rázu - např. tlak, bolest v podbříšku, pálení/řezání při močení, neschopnost močit i v klidu, pocit zbytkového rezidua. Komunikace je velmi důležitá, nedorozumění vás může stát spoustu času a trápení. Bohužel jak jsem se přesvědčil na vlastní kůži a říkají nám to i na fakultě, v České republice komunikace často vázne a to dokonce i mezi doktory.

Pokud vám přijde, že vaše močení je pouze psychického rázu, nejdříve si zkuste dopředu představit rozhovor v ordinaci. Měli byste říct něco ve smyslu, že máte problém se spuštěním a vyprazdňováním. Letmo se zmiňte, že je to horší v situacích, kdy nemáte klid (čili příznaky parurézy). Nebylo by dobré urologovi říkat, co si myslíte, tedy že se jedná pouze o psychiku. S tímto by vás ani nemusel řádně vyšetřit a ztratili byste pouze čas. Nemusíte mít špatný pocit, vždyť vlastně netušíte, co je ta hlavní příčina. A ani nedoporučuji nad tím přemýšlet. Odborníci jsou tu od toho, aby se trápili a odváděli kvalitní práci za nás.

Nyní přejdeme k tomu, co vás čeká v ordinaci. Samozřejmě se začíná pohovorem o daném problému. Urolog by vás měl vyslechnout a udělat základní vyšetření. Pravděpodobně si vezme moč, zkontroluje vaše genitálie a pošle vás na ultrazvuk. Dále bych rád zdůraznil, že samotný ultrazvuk nestačí a mělo by být provedeno ještě vyšetření přes konečník. Je to trochu nepříjemné, ale dá se to vydržet. Urolog se vás zeptá, jestli necítíte někde bolest, např. prostaty. Pokud ano, sdělte mu to, nejspíš nebude vše v pořádku. Při bolestech prostaty se provádí masáž a stěr z urethry ke kultivačnímu vyšetření (na bakterie…).

Pokud je vše negativní, nejspíše budete posláni na uroflowmetrii. Pro paruretika je to velká noční můra, protože se musíte vymočit v ordinaci do speciálního WC. Při tomto vyšetření se zjišťuje retardace(zpoždění) mikce, síla proudu a následné postmikční reziduum. U paruretiků bývá většinou neobjektivní, protože nemají své soukromí a tudíž se nemohou dostatečně uvolnit. Dále se může postupovat odlišně, v závislosti na parametrech z vyšetření a postupu konkrétního urologa.

Důležitým vyšetřením, na které vás pak mohou poslat, je urodynamika. Vyšetření je vhodné i pro paruretika. Před provedením urodynamiky byste měli mít prázdný močový měchýř, pokud se vám ho nedaří vyprázdnit, následuje rychlé vycévkování a přistupuje se k samotnému měření. Do konečníku vám zavedou sondu a do urethry hadičku, pomocí které plní močový měchýř sterilní tekutinou. Po určitém naplnění se vás vyšetřující lékař průběžně ptá na vaše pocity. Konkrétně na první pocit tlaku a následně na nutkání na močení. Dále se zjišťuje maximální objem močového měchýře. V závěru by měla být provedena přes hadičku uroflowmetrie(vyprázdníte se do speciálního WC), změřen proud a postmikční reziduum. Toto vyšetření je mírně nepříjemné.

Po vyhodnocení výsledků a zjištění nějakého problému(např. že nepociťujete vůbec nucení na močení), se můžete dále dostat na cystoskopii. Není to zas taková hrůza, jak vás všichni straší. Cystoskopie je vyšetřovací metoda, při níž vám zavedou přístroj zvaný cystoskop(optiku a další vymoženosti) do močové trubice. Tato metoda umožňuje lékaři prohlédnout vnitřní povrch dutiny močového měchýře a močové trubice včetně úseku, který prochází prostatou. Aby Vás cystoskopické vyšetření nebolelo, lékař nanese na tubus, který bude zavádět přes zevní ústí močové trubice do močového měchýře, znecitlivující gel. Proto při zavádění můžete cítit chladivý pocit. U žen je toto vyšetření opravdu jednoduché, protože jejich močová trubice je velmi krátká. U mužů mohou nastat při zavádění problémy v případě, že je v některém místě močová trubice zúžená. Po zavedení tubusu se močový měchýř naplní tekutinou, aby se jeho stěny od sebe oddálily. Poté lékař stěny močového měchýře pomocí optiky prohlíží. Pokud není něco v pořádku, může lékař z problematického místa odebrat vzorek. To udělá tak, že tubusem prostrčí malé nástroje a odebere kousek tkáně, kterou pošle k dalšímu vyšetření. Odebrání vzorku je nebolestivé. Vyšetření trvá zhruba 5-10 min. Po vyšetření budete asi pět dnů cítit silné řezání a pálení močové trubice, které postupně odeznívá.

Jiná méně nepříjemná metoda je kontrastní rentgenové vyšetření. Bohužel pro paruretiky není příliš vhodná. Do močového měchýře vám bude přes močovou trubici vpravena jódová kontrastní látka. Poté lékař sleduje na monitoru průchod kontrastní látky vyšetřovanými oblastmi a pořizuje snímky. Po naplnění měchýře je třeba se vymočit před rentgenem a obsluhujícím personálem do kelímku. Je to z důvodu pořízení celkového snímku močové trubice.

Autor Honza